Roku 1666 založila Anna Magdalena, vévodkyně sasko-lauenburská v Ostrově /Schlackenwerth/ kolej otců zbožných škol – piaristů. Posláním tohoto řádu, založeného sv.Josefem z Calasanzy a potvrzeného papežem roku 1621, byla pedagogická činnost, s důrazem na hudební výchovu.

Do ostrovské koleje s latinskou školou povolala vévodkyně Anna Magdalena dvanáct otců piaristů. Zároveň pověřila pražského stavitele Martina Reinera výstavbou konventu a kostela v těsné blízkosti sasko-lauenburské pohřební kaple sv. Anny, za hradbami města. Stavba, jejíž plány byly schváleny na generalátu řádu v Římě, byla vysvěcena roku 1674.

Piaristická kolej poskytovala vzácnou možnost vyššího vzdělání, byla také protějškem protestantské školy v Jáchymově, jedním z prostředků pobělohorské rekatolizace této oblasti.

V pohřební kapli a později v klášterním kostele Zvěstování P.Marie byla vystavena milostná madona, polychromovaná dřevořezba dolnosaského umělce z roku 1492, kterou sem ze zrušeného benediktýnského kláštera v severoněmeckém Ebstorfu roku 1654 převezla vévodkyně Anna Magdalena. A protože charakteristickým rysem řádu piaristů bylo uctívání Panny Marie, jejíž jméno přijali do svého znaku, byly milostná soška a od roku 1726 i celý ostrovský klášter označovány "Maria Treu" – Marie Věrná. Tak jak je P. Maria také oslovována v loretánských litaniích.

Ostrovská piaristická kolej vlastnila bohatou knihovnu, jejímž nejcennějším fondem byly vzácné prvotisky a rukopisné notové materiály. Patřil sem i iluminovaný slezský rukopis z roku 1353, přepis dnes již ztracené latinské legendy o sv. Hedvice, kladené do roku 1300 a označovaný jako "Schlackenwerther Codex" – Ostrovský kodex. Spolu s celou knihovnou jej roku 1910 prodal poslední vlastník - město Ostrov - vídeňskému antikvariátu. Kodex několikrát změnil majitele, dnes je jím sběratel z Cách.

Z řad studentů piaristické koleje v Ostrově vzešlo mnoho významných osobností z oblasti státní správy, církve a armády. Dva z nich svým významem přesáhli až do současnosti. Barokní hudební skladatel a bádenský dvorní kapelník Johan Caspar Ferdinand Fischer /1656 Krásno u Horního Slavkova – 1746 Rastatt/, který zde studoval v 70. letech 17. století, je autorem dlouhé řady hudebních skladeb pro varhany, další nástroje i zpěv, a to z oblasti hudby duchovní i světské. Byl nazýván „bádenským Bachem“, je označován jako Bachův předchůdce a jeho skladby jsou hrány dodnes.

Druhou významnou osobností je Johann Josef Loschmidt /1821 Počerny – 1895 Vídeň/, který na ostrovském piaristickém gymnáziu studoval v letech 1833-1837. Výsledkem jeho vědecké práce v oboru fyziky a chemie bylo "Loschmidtovo číslo", jeden z předpokladů pro teorii o pohybu plynů a vzorec pro sloučeniny uhlíku. Stal se univerzitním profesorem fyziky a chemie ve Vídni a je uznáván jako jeden ze zakladatelů jaderné fyziky. Roku 2003 mu brněnská Masarykova universita odhalila na budově konventu pamětní desku.

Piaristé působili v Ostrově s přestávkami do roku 1876. Celý areál zakoupila roku 1897 německá ženská kongregace Sestry křesťanské lásky, která v konventu vedla do roku 1942 internátní školu pro dívky. Další uživatel, vojenský útvar, opustil klášter roku 2000 a o pět let později se po rekonstrukci konvent stal souborem 37 městských bytů.