Kaple sv. Floriána


Byla postavena v letech 1692-1693 na paměť požáru, který sice zachvátil zámek, ale na vlastní město se nerozšířil. Centrální hranolová stavba se zkosenými nárožími je zastřešena bání s lucernou. Fasáda je členěna zdvojeným pilastrovým řádem s lisénovými rámci. Interiér je členěn u zkosených nároží dvojicí představěných polosloupů s kompozitními hlavicemi. Římsou oddělená kupole nese malbu znázorňující Vraždění betlémských dětí a Nejsvětější Trojici od italského malíře Paola Manni. V letech 1793-1852 sloužila jako sýpka a skladiště. V roce 1933 byla renovována jako památník obětem první světové války.


Zajímavost stropní výmalby

Na stropu kaple sv. Floriána je znárorněn výjev "Vraždění neviňátek". Zajímavostí je, že obraz neobsahuje jedinou kapku krve. 

Dobové fotky:

Památník omětem 1. světové války zřízený v kapli sv. Floriána  flor01.jpg (86274 bytes)  flor02.jpg (89726 bytes)  florstrop01.jpg (85406 bytes)  florstrop02.jpg (88238 bytes)


Fotky před zahájením opravy:

klaster_050428_ 002.jpg (83916 bytes)  klaster_050428_ 038.jpg (95027 bytes)  klaster_050428_ 039.jpg (103583 bytes)

Fotky z průběhu oprav:

f1.jpg (129680 bytes)  f2.jpg (157535 bytes)  f3.jpg (150245 bytes)  malba01m.jpg (113135 bytes)  kaple01.jpg (1131980 bytes)  znakm.jpg (92208 bytes)  kaple02m.jpg (89576 bytes)

Kale sv. Floriána dnes

florianweb.jpg (123887 bytes)  kapleweb.jpg (189691 bytes)

další fotografie naleznete na http://www.dk-ostrov.cz/album/po/ 


Památník obětem násilí na Ostrovsku

 

Z rozhodnutí rady a zastupitelstva města bude v objektu kaple sv. Floriána zřízen památník obětem násilí na Ostrovsku. V tuto chvíli Vám přináší znění textů, které vypracovala skupina odborníků ve spolupráci s propagační komisí města Ostrova. Památník bude mít charakter kaple s tím, že v centrálním pohledu bude hlavní nápis a po stranách budou desky s dalšími texty, které budou tvořit symbolickou křížovou cestu. Nad panely budou umístěny plastiky skutečné křížové cesty, jejichž autorem je pan Jaroslav Šlezinger, který byl z politických důvodů vězněn v jáchymovský dolech. Plastiky vznikly potají v lágru. 

Křížová cesta Jaroslava Šlezingera

Ústřední nápis umístěný na čelní stěně kaple.

Památce českých a německých obyvatel Ostrovska 
a všech, kteří zde trpěli z národnostních, rasových, politických nebo náboženských důvodů v průběhu dvacátého století.

Nápisy na jednotlivých panelech umístěných po stranách kaple.  

V letech 1914 až 1918 padlo na frontách první světové války 
a zemřelo na následky zranění a válečných útrap 85 mužů z Ostrovska. Obyvatelstvo v zázemí prožilo válečná léta ve velikém nedostatku, trpělo epidemiemi a nemocemi z podvýživy.

002.jpg (58513 bytes)

Po okupaci pohraničních oblastí Československé republiky 
a jejich připojení k Velkoněmecké říši  opustili Ostrovsko v říjnu roku 1938 z národnostních a politických důvodů téměř všichni obyvatelé české národnosti.

003.jpg (57818 bytes)

V březnu roku 1939 byla v ostrovském zámku zřízena, jako první na našem území,  pobočka koncentračního tábora 
ve Flossenbürgu, později změněná na výstrojní sklady SS s vězeňským pracovním komandem. V letech 1939 až 1945 prošlo táborem na osm set  vězňů a mnoho z nich podlehlo následkům krutého zacházení.

004.jpg (51979 bytes)
V letech 1940 až 1943 byla na Ostrovsku zřízena řada pracovních táborů,v nichž byli vězněni váleční zajatci belgické, bulharské, francouzské, italské, polské a ruské národnosti a na nucené práce nasazení Češi, Poláci a Ukrajinci. 005.jpg (55242 bytes)

V posledním roce války žilo v Ostrově v neúnosných podmínkách  na 2.500 německých uprchlíků ze Slezska a asi 500 evakuovaných dětí, které ve válečných událostech ztratily rodiče. 

006.jpg (56590 bytes)

V letech 1940 až 1945 padlo a zahynulo na frontách druhé světové války a v zajetí 193 mužů z Ostrovska.

007.jpg (47390 bytes)
V květnu a červnu roku 1945 byl zatčen a týrán přesně neurčený počet německých obyvatel Ostrovska, dvě desítky z nich byly usmrceny či zahynuly sebevraždou. Podobný osud také postihl řadu obyvatel zařazených do nelegálního odsunu. 008.jpg (51989 bytes)

Ostrovsko do října roku 1946 musely opustit v rámci odsunu
na dva tisíce obyvatel německé národnosti. Byli rozptýleni 
do 350 obcí a měst Německa a dalších zemí.

009.jpg (50185 bytes)
Od 1. března 1949 do 31. prosince 1962 prošlo komunistickými      pracovními tábory Ostrovska  70.737 vězňů, z toho bylo 42.796 vězňů odsouzeno z politických důvodů státními soudy Československé republiky.  227 z nich zahynulo následkem krutého zacházení, pracovních úrazů a v důsledku těžké práce v uranových dolech. Někteří byli zastřelení na útěku. 010.jpg (55569 bytes)
  011.jpg (55233 bytes)

Můžete také navštívit naše partnerské stránky
www.ostrov.cz
| www.eOstrov.cz | www.ostrovsko.cz