|
Památník obětem násilí na Ostrovsku
|
|
|
Z rozhodnutí rady a zastupitelstva města bude v objektu kaple
sv. Floriána zřízen památník obětem násilí na Ostrovsku. V
tuto chvíli Vám přináší znění textů, které vypracovala
skupina odborníků ve spolupráci s propagační komisí města
Ostrova. Památník bude mít charakter kaple s tím, že v centrálním
pohledu bude hlavní nápis a po stranách budou desky s dalšími
texty, které budou tvořit symbolickou křížovou cestu. Nad panely budou umístěny plastiky skutečné křížové
cesty, jejichž autorem je pan Jaroslav Šlezinger, který byl z
politických důvodů vězněn v jáchymovský dolech. Plastiky
vznikly potají v lágru.
Křížová cesta Jaroslava Šlezingera |
| Ústřední nápis umístěný na čelní stěně
kaple. |
|
|
Památce českých
a německých obyvatel Ostrovska
a všech, kteří zde trpěli z národnostních, rasových,
politických nebo náboženských důvodů v průběhu dvacátého
století. |
| Nápisy na
jednotlivých panelech umístěných po stranách kaple. |
|
|
V letech 1914 až 1918 padlo na frontách
první světové války
a zemřelo na následky zranění a válečných útrap 85 mužů z Ostrovska.
Obyvatelstvo v zázemí prožilo válečná léta ve velikém
nedostatku, trpělo epidemiemi a nemocemi z podvýživy. |
 |
|
Po okupaci pohraničních oblastí Československé
republiky
a jejich připojení k Velkoněmecké říši opustili
Ostrovsko v říjnu roku 1938 z národnostních a politických
důvodů téměř všichni obyvatelé české národnosti.
|
 |
|
V březnu roku
1939 byla v ostrovském zámku zřízena, jako první na našem
území, pobočka koncentračního tábora
ve Flossenbürgu, později změněná na výstrojní sklady SS s vězeňským
pracovním komandem. V letech 1939 až 1945 prošlo táborem na
osm set vězňů a mnoho z nich podlehlo následkům krutého
zacházení.
|
 |
| V letech
1940 až 1943 byla na Ostrovsku zřízena řada pracovních táborů,v nichž
byli vězněni váleční zajatci belgické, bulharské,
francouzské, italské, polské a ruské národnosti a na nucené
práce nasazení Češi, Poláci a Ukrajinci. |
 |
|
V posledním roce války žilo v Ostrově
v neúnosných podmínkách na 2.500 německých uprchlíků
ze Slezska a asi 500 evakuovaných dětí, které ve válečných
událostech ztratily rodiče. |
 |
|
V letech 1940 až 1945 padlo a
zahynulo na frontách druhé světové války a v zajetí 193
mužů z Ostrovska. |
 |
| V květnu
a červnu roku 1945 byl zatčen a týrán přesně neurčený počet
německých obyvatel Ostrovska, dvě desítky z nich byly
usmrceny či zahynuly sebevraždou. Podobný osud také postihl řadu
obyvatel zařazených do nelegálního odsunu.
|
 |
Ostrovsko do října roku
1946 musely opustit v rámci odsunu
na dva tisíce obyvatel německé národnosti. Byli rozptýleni
do 350 obcí a měst Německa a dalších zemí.
|
 |
| Od 1. března
1949 do 31. prosince 1962 prošlo komunistickými
pracovními tábory Ostrovska 70.737 vězňů, z toho
bylo 42.796 vězňů odsouzeno z politických důvodů státními
soudy Československé republiky. 227 z nich zahynulo následkem
krutého zacházení, pracovních úrazů a v důsledku těžké
práce v uranových dolech. Někteří byli zastřelení na
útěku.
|
 |
| |
 |
