Kostel Zvěstování Panny Marie


Střed klášterního areálu tvoří kostel Zvěstování Panny Marie, jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem. Prostor lodi je zaklenut valenou klenbou s třemi páry trojúhelných nestyčných výsečí, vybíhajících z mohutných vnitřních pilířů. Jednolodní presbytář je zaklenut stejnou klenbou jako loď kostela s jedním párem trojúhelných výsečí. Mezi vtaženými pilíři lodi jsou umístěny úzké boční empory. Přímo z chrámové lodi byla krytou chodbou přístupná i pohřební kaple. Za závěrem, u sakristie, byla vystavěna velká hranolová věž, zvonice, zastřešená cibulovitou střechou s lucernou. Ke kostelu přiléhají na severu tři jednopatrová křídla kláštera, vymezující vnitřní dvůr s křížovou chodbou. Architektonické řešení fasád je velmi střídmé. Fasády jsou členěny lisénovými rámci a jednotlivými římsami.


Kulturní a společenské centrum regionu

Základní ideou na využití kostela a přilehlých kaplí po dokončení rekonstrukce je vznik víceúčelového  kulturního a společenského komplexu nejen pro obyvatele města Ostrova, ale i pro širokou veřejnost z celého regionu. Stabilním základem pro využití tohoto barokního areálu je přesun expozice Pamětní síně, která byla v roce 2002 zřízena v Letohrádku. Tato výstava bude rozšířena o předměty a poznatky získané během posledních let. Návštěvníci se v ní seznámí s historií města od získání privilegií až do počátku 20. století. Zvláštní prostor bude věnován produkci ostrovské porcelánky Puls, která ve své době patřila ke světové špičce. Vystaveny budou také předměty a informace, které přiblíží život v Ostrově v průběhu 19. století. Významné zásluhy na vzniku expozice má kromě jiných i památkář Lubomír Zeman, archeolog Jiří Klsák a historička Zdeňka Čepeláková. „Přestěhování Pamětní síně z Letohrádku do kostela Zvěstování Panny Marie vítám, protože nově zařízené prostory v klášterním kostele poskytnou možnost širšího uplatnění exponátů, zejména mám na mysli kolekci porcelánu a barokní sochy,“ řekla Zdeňka Čepeláková.

Expozice představí původní barokní sochy

V minulosti jsme se na stránkách Ostrovského měsíčníku několikrát věnovali problematice původního vybavení kostela. Vzhledem k tomu, že klášter s kostelem obývala Československá lidová armáda, nezbylo z původního vybavení takřka nic. Konkrétně to bylo několik soch, kousek kazatelny a jeden bok lavice. Některé sochy jsou ve správě Karlovarského muzea a další v karlovarské Galerii umění. Podařilo se však zajistit také sochy, které putovaly z kostela přes různé sklepy a provizorní depozitáře a dokonce i policejní sklady. Tyto předměty věnovala římskokatolická církev zdarma městu, které zajistilo jejich restaurování (sochy jsou zobrazeny níže na této stránce). Návrhu vlastní expozice se ujal plzeňský architekt Jan Soukup ve spolupráci s architektem Janem Trčkou. Atelier Jana Soukupa vypracoval také návrh na výstavní prostory v pohřební kapli sv. Anny, expozice v klášterním kostele je tedy již druhá v pořadí. Tato projekční kancelář má v oblasti historických expozicí bohaté zkušenosti (mezi její nejvýznamnější projekty patří například plzeňské městské i církevní muzeum). „Ostrovský klášterní komplex má jednu překvapivou zajímavost. Když jsme před započetím práce pátrali po původní podobě architektury v době sasko-lauenburských panovníků, stopy nás zavedly až do bádenského Rastattu. Ostrovská panovnice Francizska Sibyla Augusta tam totiž při svém odchodu z Čech převezla i všechny své dvorní umělce. Proto lze vysledovat spojitost mezi Ostrovem a bádensko-württemberskou oblastí v mnoha dochovaných památkách, zejména architektonických. Překvapila mě například i sbírka barokního českého skla v Rastattu,“ uvádí architekt Jan Soukup.

Památky připomínají život předků

Základní myšlenkou při vytvoření expozice v klášterním kostele byla snaha umístit dochované předměty co nejblíže jejich původnímu stanovišti. Jelikož jsou to převážně sochy z postranních oltářů, ze kterých se v lepším případě dochovaly jen trosky, budou nyní umístěny na pomocných konzolách. Aby si návštěvníci snadněji vytvořili představu o hmotě původních oltářů, bude jejich obrys naznačen linkou a vyplněn barvou. V blízkosti takto znázorněných oltářů budou umístěny informační panely s fotografiemi z doby, kdy byly oltáře ještě kompletní. Společně s nimi budou na nich vystaveny fotografie, dokumentující škodu napáchanou vandaly. Protože nechci čtenáře připravit o překvapení, nebudu již při tomto líčení zabíhat do dalších podrobností. 

Ing. Marek Poledníček


Instalace exponátů

  pmw04.jpg (131450 bytes)  pmw02.jpg (107191 bytes)  

pow03.jpg (145242 bytes)  pow02.jpg (99145 bytes)  pow01.jpg (65188 bytes)

Rekonstrukce kostela jde do finále

kostel0600.jpg (143080 bytes)  kostel0602.jpg (106218 bytes)  kostel0601.jpg (103124 bytes)  kostel0603.jpg (85366 bytes)  kostel06034.jpg (338559 bytes) 

Podoba klášterního kostela začíná získávat jasné kontury

ho01.jpg (149487 bytes)  bo01.jpg (88722 bytes)  bo02.jpg (125688 bytes)  bo03.jpg (90784 bytes)

Práce se nezastavily ani v zimě

Kostel ve stínu kaple  Kostel plný lešení  Nová střecha na zimním výsluní  ho04.jpg (133021 bytes)       

Nově nalezené sochy - součást budoucí expozice:

Sv. Ludvík - král     Anděl světlonoš    Anděl světlonoš        panna_maria_orez_m.jpg (139461 bytes)           Fragment kazatelny

Všechny zobrazené předměty jsou z období Baroka. 

 

Opravy byly zahájeny:

k1.jpg (158903 bytes)  k3.jpg (165263 bytes)  k2.jpg (133940 bytes)  k4.jpg (99816 bytes)

Před zahájením oprav

klaster_050428_ 035.jpg (75593 bytes)  klaster_050428_ 076.jpg (68786 bytes)  klaster_050428_ 045.jpg (89370 bytes)  klaster_050428_ 062.jpg (84381 bytes)  klaster_050428_ 040.jpg (85970 bytes)  klaster_050428_ 041.jpg (81271 bytes)  klaster_050428_ 066.jpg (96047 bytes)  klaster_050428_ 067.jpg (84282 bytes)

klaster_050428_ 064.jpg (92498 bytes)  klaster_050428_ 065.jpg (88889 bytes)  klaster_050428_ 043.jpg (141236 bytes)  klaster_050428_ 044.jpg (170923 bytes)  klaster_050428_ 047.jpg (138375 bytes)  klaster_050428_ 049.jpg (112868 bytes) klaster_050428_ 072.jpg (114594 bytes)  klaster_050428_ 050.jpg (106476 bytes) 

klaster_050428_ 053.jpg (108145 bytes)  klaster_050428_ 068.jpg (117898 bytes)  klaster_050428_ 070.jpg (124718 bytes)  klaster_050428_ 046.jpg (137253 bytes)  klaster_050428_ 057.jpg (64207 bytes)  klaster_050428_ 058.jpg (53461 bytes)  klaster_050428_ 060.jpg (104354 bytes)  klaster_050428_ 061.jpg (109984 bytes)  

 

Historické pohledy:

kostelm.jpg (79195 bytes)  klaster1m.jpg (72774 bytes)  klasterm.jpg (79976 bytes)


Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie

 

Hlavní oltář    oltář sv. Antonína

Oltář sv. Floriána    Oltář sv. Jana Nepomuckého

Oltář sv. Josefa    Oltář příbuzenstva Ježíšova

V blízkosti roku 1663 dokončené a vysvěcené pohřební kaple sasko-lauenburské dala ovdovělá vévodkyně Anna Magdalena Sasko-Lauenburská vybudovat piaristickou kolej. Zakládací listina nese datum 6. května 1666. Ještě téhož roku přišli do Ostrova tři otcové piaristé, působili však v prozatímních  prostorách. Smlouvu na stavbu konventu a klášterního kostela podepsal  22. května 1666 pražský stavitel Martin Reiner / také Martino Rana, Rahna/.

Byl-li on sám zároveň autorem návrhu pro tuto raně barokní stavbu  není zatím známo. Plán konventu a kostela i s připojenou pohřební kaplí se zachoval ve skicáři Wolfganga Dientzehofera, který pro Reinera pracoval jako polír. Na stavbě působili také dva významní pražští kameníci italského původu, Giovanni Battista Passarini a Francesco della Torre, kteří patřili k družině předního pražského architekta rovněž italského původu, Carla Luraga. Již v roce 1670 sídlilo v konventu dvanáct otců piaristů. Klášterní kostel Zvěstování P.Marie byl vysvěcen 16. září 1674 za přítomnosti arcibiskupa pražského Mthiase Ferdinanda Sobka z Bielenberka. V 80. letech následovala úprava klášterní  zahrady. Konvent měl dva vchody, vchod pro řeholníky, ozdobený reliéfním symbolem Řádu zbožných škol - piaristů  / jméno Panny Marie / vedl k obytným prostorám a rajskému dvoru, vchod  pro studenty k učebnám v přízemí. V nice křížové chodby se zachovala neúplná původní malba. klášterní budovy  s postavami světců a sasko-lauenburským znakem, na některých místech také fragmenty dalších maleb z poslední třetiny 17. století, kromě toho i soubor kachlů z původních klášterních kamen se sasko-lauenbursko-lobkovickým znakem a iniciálami Julia Františka Sasko - Lauenburského, který po matčině smrti / 1668 / dokončil stavbu klášterního kostela a konventu.

 

Sochařským vybavením klášterního kostela byl pověřen smlouvou z 11. dubna 1670 Martin Möckel, tzv. „ostrovský sochař“, a to zhotovením hlavního oltáře,  dvou oltářů postranních / zřejmě oltář Příbuzenstva Kristova a oltář sv. Aloisia, upravený v 19. století na oltář sv.Josefa z Calasanzy /, tabernáklu a kazatelny, vše s mnoha řezanými sochami.  Na této zakázce pracoval Martin Möckl se svými tovaryši téměř čtyři roky. Postupně přibyly ještě další oltáře :  Mariánský záslibný oltář – 1692-1693, oltář  sv. Floriána – 1692-1693, přenesený sem z kaple sv.Floriána, oltář sv. Antonína Paduánského a oltář Čtrnácti pomocníků – 1828. Dále skupina Kalvárie z roku 1825, dílo hroznětínského řezbáře Karla Lorenze. Z celého vybavení kostela se však zachovala  už jen fotodokumentace z roku 1953, těsně po převzetí klášterního areálu vojenským útvarem, fragmenty oltářních konstrukcí a několik řezaných soch.


Můžete také navštívit naše partnerské stránky
www.ostrov.cz
| www.eOstrov.cz | www.ostrovsko.cz